Prozíraví lidé si velmi dobře uvědomují, veškerá technika vyžaduje péči a údržbu, a že neexistuje žádné Perpetuum mobile, které pracuje samočinně nepřetržitě donekonečna. Na různé součástky působí mechanické tření, gravitační a odstředivá síla a další jevy, které vyžadují opravy, seřizování a výměnu jednotlivých dílů. Velmi markantní je to s vašimi automobily, které nelze provozovat bez servisních prohlídek a zásahů, a většina řidičů a provozovatelů vozidel se také snaží o to, aby byly alespoň v dobrém technickém stavu.
Na některé technické vymoženosti moderní doby se však zapomíná. Přitom se jedná o záležitosti, hraničící s tragickými důsledky. Jedním takovým zařízením je vzduchotechnika v bytovém domě.
Bytové domy se začaly u nás stavět ve velkém stylu již krátce po druhé světové válce a tehdy se počítalo s tím, že společnými stoupačkami v každém z vchodů povedou inženýrské sítě. Zároveň se tu ponechal volný prostor pro odvětrávání a montáž vzduchotechniky. Ta přinášela celou řadu výhod, zejména šlo o odtah nežádoucích pachů z domácností, zejména z kuchyně, koupelny a toalety.
Vzduchotechnika ve stoupačce celou řadu let pracovala spolehlivě, ostatně nebylo na ní co pokazit, šlo obvykle o soustavu plechového potrubí, které nevyžadovalo žádné zásadní odborné zásahy. Postupem času se však začala měnit na velmi nebezpečný zdroj problémů, za které někteří lidé zaplatili velmi vysokou daň.
Jestliže totiž ponecháte několik let vzduchotechniku svému osudu a nezajistíte si pravidelnou revizi vzduchotechniky, bude se uvnitř potrubí hromadit mastný prach a ten je natolik hořlavou a někdy i výbušnou směsí, že může v jednom panelovém domě vyhořet i několik bytů naráz. A chcete-li nějaké důkazy, stačí si vyhledat statistiky hasičských záchranných sborů doplněné fotografiemi z „místa činu“. Ovšem pozor, fotky na vás mohou zapůsobit velmi emotivně, mnohem víc, než nějaký smyšlený filmový horor.