V současné době se v bazénech udržuje čistá voda pomocí filtrace (kartušové či pískové) a pak také pomocí dezinfekčních prostředků. Zde se na trhu nabízí několik variant.
Chlorování vody – k chlorování vody se využívá tablet chlornanu sodného, dávkují se například pomocí speciálních plováků, které uvolňují chlór do vody postupně.
Solinátor – toto je další metoda tzv. chlorové chemie. Solinátor rozkládá slaný vodní roztok (po nasypání mořské soli do bazénu), přičemž se na jedné elektrodě uvolňují ionty sodíku a na druhé elektrodě ionty chlóru.
UV lampa – z UV lampy proniká do bazénové vody ultrafialové záření UV-C, které spolehlivě dezinfikuje – zabíjí všechny bakterie a jiné mikroorganismy ve vodní lázni.
Polymerová chemie – další možností dezinfekce vody je také polymerová chemie. Je to bezchlorová chemie na bázi tzv. kationtové polymerové vrstvy PHMG.
Aktivní kyslík – aktivní kyslík je jen jiný název pro ozón, což je molekula kyslíku se třemi atomy (O3). Ozón se tvoří v horních vrstvách atmosféry, čímž nás chrání před ultrafialovými paprsky, ovšem tento plyn vzniká také v přízemních vrstvách působením slunečního svitu. Paradoxně se tak vytváří ozón i na horách, v čistém povětří, čímž ovšem vzniká oxidační vrstva, kterou meteorologové označují jako znečišťující látku v ovzduší, podobně jako například oxid siřičitý, oxidy dusíku a prachové částice.
Ozón je plyn poměrně nestabilní, ovšem má silné reaktivní oxidační účinky a jeho rozpadem vznikají tzv. volné radikály, které se používají pro dezinfekční účely. S aktivním kyslíkem neboli s přípravkem Oxy se proto musí zacházet opatrně, neboť ve vyšší koncentraci může poškodit naše zdraví.
Samočisticí schopnost vodních toků – u velkých vodních rezervoárů, která se využívají jako přírodní koupaliště, se nepoužívá žádná výše uvedená metoda dezinfekce vody, neboť tu funguje tzv. samočisticí schopnost. O tu se starají některé mikroorganismy a také vodní rostliny, což ovšem funguje za předpokladu, že není voda znečištěná průmyslovými kontaminanty (ropa, barvy, ředidla apod.) a zároveň neobsahuje značné množství dusičnanů a fosforu z umělých zemědělských hnojiv z polí, které podporují značné rozmnožování sinic – např. v posledních letech problém s koupáním v Máchově jezeře.